Jarní rovnodennost otevřela Hrádek pro veřejnost

Sobota 20. března letošního roku se pro čáslavský Hrádek stala slavnostním dnem. Tato lokalita, nacházející se poblíž Podměstského rybníku, je spojována se skutečně nejstaršími dějinami osídlení na současném katastru města. Jak poznamenal ve svém úvodním projevu jeden z hlavních aktérů odpoledne, doktor Filip Velímský, většina Čáslaváků má Hrádek v povědomí jako náletovými křovinami a dřevinami porostlý kopec. Nyní však jeho upravená podoba láká k vycházce, odpočinku i poučení. V úvodu slavnosti vystoupil magistr Jiří Žaloudek, který v krátkosti shrnul činnost na Hrádku a poděkoval všem, kteří se na jeho úpravě podíleli. Významnost lokality následně vyzdvihl také místostarosta města, doktor Vlastimil Málek. „V době dávného osídlení tohoto místa vypadal Hrádek, pokud se týká porostu, pravděpodobně velmi obdobně jako je jeho současný stav,“ konstatoval poté doktor Velímský z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky Praha, který se výzkumem pozůstatků po životě dávných obyvatel Čáslavska zabývá již dlouhá léta. „Stával zde ale také kostel Panny Marie a s největší pravděpodobností také knížení palác – takže bychom se nacházeli na jednom z nejvýznamnějších míst v rámci raného středověku. Je to ale také významná pravěká lokalita. S největší pravděpodobností Čáslav od tohoto místa získala také svoje jméno, ačkoliv se jedná pravděpodobně částečně o legendu, jeden ze Slavníkovců, Čáslav, měl sídlit právě zde. Každopádně jde o místo mimořádného významu. Jednalo se o významný správní bod celého regionu, daleko významnější než třeba Kolín nebo Kutná Hora. Význam Hrádku známe díky archeologickým výzkumům, které zde realizoval zejména Kliment Čermák a další členové Včely Čáslavské a mnoho se dozvídáme také z moderních archeologických průzkumů. Znalosti, které jsme takto získali, jsme se snažili částečně vtělit do informačních panelů, které jsou zde nyní instalovány a jež vyprávějí příběhy denního života z jednotlivých etap vývoje Hrádku,“ vysvětlil dále mimo jiné doktor Velímský. V dalším doprovodném kulturním programu se hostům slavnosti představila například hudební skupina Krless či skupiny historického šermu Mor z Hor Kutných, Železní páni či početní Thorwald sons. V závěru programu byl rozpoután lítý boj o Langobardský prsten. Ačkoliv se počasí na úspěchu akce příliš nepodílelo, z reakcí jejích účastníků je jasné, že se vše vydařilo podle přání organizátorů a zajímavá archeologická expozice se po dlouhých měsících přípravy dočkala důstojného otevření.