Senátor může mít i „civilní“ zaměstnání

Pane senátore, svůj mandát vykonáváte již šestým rokem a po celou tu dobu jste zůstal věrný také Čáslavi, kde zastáváte funkci starosty. Jaké výhody či nevýhody tato situace přináší?

Předně bych chtěl zdůraznit, že jsem vždy trval na tom, že pokud budu mít možnost pracovat pro město, tedy v komunální politice, přijmu pouze takovou případnou další funkci, která toto umožní. Zároveň jsem byl přesvědčen – a tato moje představa se v průběhu posledních šesti let jen potvrdila – že lze skloubit práci v komunální politice s výkonem mandátu senátora. Neumím si tento souběh představit například v případě členů poslanecké sněmovny, ale post senátora má přece jen volnější harmonogram.
Je samozřejmé, že pokud chci plnit povinnosti, vyplývající z obou funkcí, skutečně poctivě a na sto procent, je diář opravdu plný. Na druhou stranu je ale příjemné vidět například změny ve městě, které vycházejí z provázanosti obou funkcí. Vždyť z pozice senátora je možné alespoň malým dílem ovlivnit zákony, které ve svém důsledku mohou pomoci rozvoji obcí v republice. Ve funkci starosty zase mohu využít určitý větší vhled do legislativní oblasti. Domnívám se, že výkon senátorského mandátu spolu s civilním povoláním přináší vždy výhody – zvláště proto, že dochází k neustálému styku s běžným životem a každodenními starostmi a problémy lidí, kteří se nevěnují jen otázkám politiky. Jsem přesvědčen, že pokud se kdokoliv po delší dobu pohybuje pouze v procesu tvorby legislativních norem bez přímého kontaktu s jejich následnými dopady na životy lidí, posune se zcela zákonitě do roviny, která je poněkud odlišná od reality. Vznikají zkreslené pohledy na možnosti společnosti a tím pádem ani navrhované zákony nemohou být zcela v souladu s jejími potřebami. Senát souběh politiky a běžného života umožňuje, což potvrzují i mnozí další moji kolegové, kteří stále vykonávají svoje povolání učitelů, lékařů, či zastávají pozice v dalších oblastech života. Mohou tak lépe posoudit dopad navrhovaných norem na jednotlivé obory, kterým skutečně rozumí, i na celou společnost. Taková situace mi velmi vyhovuje. Neumím si představit, že bych žil odtrženě od praxe.
Jestliže bych se měl zamyslet nad nevýhodami souběhu těchto dvou funkcí, pak je to velká časová vytíženost. Ta je ale opět více než vyvážena viditelnými úspěchy našeho města, kde můžeme lépe než v celostátní politice sledovat průběžné proměny. Zkrátka – jsem přesvědčen, že senátor může mít i svoje „civilní“ zaměstnání a rozhodně to není na závadu.