Odpovědi na anketní otázky Obzorů Kutnohorska

Poslanci a soudci začínají diskutovat o Ústavě ČR. Pro radikální posunutí diskusí o ní je i místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala, který tvrdí: „Vedle základních lidských práv by měly existovat i základní povinnosti“. Říká dokonce, že práva bez povinností ztrácejí smysl. V podstatě (zjednodušeně formulováno): V dnešní době je třeba mít „na papíře“ to, co lidé v dobách vzniku států považovali za samozřejmost – zdvořilost, morálku, atd. Co si o tom myslíte?

Jednoznačně souhlasím s konstatováním, že kromě práv musí každý z nás znát (a plnit) také svoje povinnosti k sobě, k rodině i ke společnosti. Ostatně jen tak mohou být zachována i práva ostatních lidí. Nemyslím si ale, že je vhodné tyto povinnosti kodifikovat. Ze zkušeností víme, že ti, kteří zákony dodržovat nechtějí, se je budou vždy snažit obejít – ať již ty psané nebo i morální. Je jisté, že pokud vytvoříme zákon, bude možné jeho dodržování vymáhat. Otázkou ale je, zda a kdo toho bude schopen. Domnívám se, že pravidla slušnosti, zdvořilosti a morálky musejí vycházet z výchovy v rodině a ve škole, nikoliv z litery zákona.

V době, kdy hospodaření s vodou nabývá (nejen) v ČR kritických parametrů a vyžaduje řadu ozdravných opatření, se dozvídáme, že při umělém zasněžování porušilo zákon 29% našich skiareálů. Nejčastěji tím, že odebíraly z povrchových nebo podzemních vod více, než měly povoleno vodoprávním úřadem. Za to Česká inspekce životního prostředí udělila nemalé pokuty. Co si o tom myslíte?

V České republice máme krásné hory, které mají velký potenciál i s ohledem na sportovní využití. Pokud ale chceme, aby sem návštěvníci jezdili za zimními sporty, musíme jim k tomu poskytnout odpovídající podmínky. Jestliže nebude na sjezdovkách sníh, lidé sem nepojedou. Nevidím důvod, proč je zde snaha stále vše regulovat a klást další a další překážky. Provozovatelům sjezdovek se nedivím, že využívají umělého zasněžování, v podstatě jim často nic jiného nezbývá. Bylo by také na zváženou, zda objem vody k umělému zasněžování, který byl stanoven vodoprávním úřadem, je dostačující, zda to číslo bylo zkrátka stanoveno správně.

Provozovatelé sportovních areálů přece vodu nekradou – využijí vodu z povrchového či podzemního zdroje, zmrazí ji, použijí na zasněžení. Jakmile umělý sníh roztaje, vrací se zpět do řeky, neztratí se z přírody.

Měli bychom si podle mého názoru vzít příklad z okolních zemí, kde je výrazná podpora vzniku a rozvoje podobných sportovních areálů, střediska jsou propojována pro co nejlepší služby svým hostům. Chceme-li, aby i naše hory byly v tomto ohledu konkurenceschopné, aby lidé jezdili na české hory a tím i podporovali zdejší podnikatele, musíme se zaměřit spíše na jejich podporu než neustálé regulativy a omezování.

Mezinárodní den žen (8. března) je mezinárodně uznávaný svátek stanovený OSN k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908. V poměrně nedávné minulosti byl u nás poněkud politicky zneužíván. Nicméně: Vnímáte nějak jeho význam? Případně: Slavíte ho?

Svátky, jako je právě Mezinárodní den žen, mají podle mého názoru v naší společnosti stále svůj velký význam. Ačkoliv jej nijak výrazně neslavím, považuji jej za důležitý. Pro mě je dokonce v naší kultuře mnohem cennější, než některé v nedávné době importované svátky, jako je svatý Valentýn nebo dokonce snaha některých lidí o záměnu našeho českého Ježíška za Santa Clause. Netroufám si ale odhadovat, kolik lidí zná historii Mezinárodního dne žen. Bylo by dobré jeho původ více připomínat.